ANO kritizuje nové školní jídelníčky

Spotřební koš se ve školních jídelnách nezměnil po desetiletí a jeho novela měla přinést výrazný posun. Cílem bylo mj. posílit kvalitu a vyváženost školních obědů, nikoli zakázat tradiční jídla. „Tlačí se víc opět na kvalitu. To znamená, že pokud jídelna uvaří buchtičky se šodó, tak by je měla doplnit nějakým ovocným přelivem nebo salátem, aby to jídlo vždycky mělo všechno, co potřebuje,“ potvrzuje epidemioložka a spoluautorka projektu „Máme to na talíři“ Eliška Selinger.

Už nyní nový spotřební koš část českých škol testuje, od příštího školního roku má být povinný. Jídelny budou muset rozšířit nabídku rybích pokrmů, celozrnných těstovin a luštěnin a zároveň navýšit množství zeleniny a ovoce. Jídelníček by měl naopak obsahovat méně brambor, soli a cukru.

„Mělo by to být to, co děti opravdu jedí, co jim chutná. Nedávat jim něco, co automaticky vrátí,“ prohlásil ředitel ZŠ Pod Žvahovem Jan Horkel.

Podle Potravinářské komory je školní oběd pro řadu dětí jediným teplým jídlem dne, a proto by je měl dostatečně zasytit. Výhrady má také k tomu, že žáci mají nově na výběr i bezmasé jídlo a že v jídelníčcích přibývají pseudoobiloviny typu amarant, pohanka či quinoa. „Určitě to není dobré. A co jsme tomu vyčítali asi nejvíc, je dávat pryč z jídelníčku dětí maso s odůvodněním, že maso není nutnou součástí plnohodnotné výživy,“ uvedla prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.

Kandidát na ministra zdravotnictví Adam Vojtěch chce do vyhlášky zasáhnout. Také on se domnívá, že nové složení obědů se může míjet s chutěmi dětí. Zároveň urguje, aby se děti častěji věnovaly pohybu.

Naopak jako přínosnou vidí novelu ministr zdravotnictví v demisi Vlastimil Válek a nevidí důvod k jejímu podstatnému přehodnocení. „Šel by proti všem odborníkům, proti nutričním terapeutům a dělal něco, co je v neprospěch dětí. To mně přijde naprosto zcestné,“ argumentuje.

Zda od příštího školního roku začnou děti jíst dle nového jídelníčku tedy prozatím zůstává nejasné.