Nejnovější výsledky porovnávající kvalitu potravin

Do testování se zapojilo 21 produktů, které jsou prodávány v podobném obalu v Čechách, na Slovensku, v Německu, Rakousku a Maďarsku. Testy byly zaměřeny především na privátní značky obchodních řetězců. Je třeba uvést, že hodnocení se nezúčastnily společnosti Ahold a Tesco.

Primárně bylo posuzováno složení výrobku, jeho výživové hodnoty a senzorické vlastnosti. Výsledky zpracovala Vysoká škola chemicko-technologická v Praze, zadavatelem práce bylo Ministerstvo zemědělství. Jednání komise konané dne 25. září 2017 vykazuje, že 11 výrobků bylo označeno za odlišné, 3 výrobky jako mírně odlišné a 7 výrobků označilo jako stejné.

Jako konkrétní případy rozdílů můžeme doložit, že kečup určený pro německý trh obsahoval více rajčat než ten určený pro maďarský trh. V německé pizze je použit sýr eidam a mozzarella, přičemž v pizze prodávané v obchodním řetězci v Česku najdeme jen náhražku z rostlinného tuku. Odlišnosti lze nalézt také v broskvovém kompotu prodávaném v Penny – v Maďarsku byly doslazovány sirupem, v České republice, Rakousku a Německu cukrem. Porcovaný ananas společnosti Globus i Lidl jsou v růžných zemích odlišné. Němci a Rakušané je nakládají do ananasové šťávy, kdežto ostatní země do cukerného sirupu. Dle vědeckého pracovníka VŠCHT Jana Pivoňky je ananasová šťáva nákladnější než cukerný sirup. Mluvčí Lidlu Zuzana Holá se proti tvrzení, ačkoliv se oba jmenují Freshona ananas (první ve sladkém nálevu, druhý ve vlastní šťávě), ohrazuje: „Na etiketě produktů je též uveden jiný název. Zde se tedy jednalo o srovnání zcela odlišných výrobků. Všechny etikety našich výrobků vždy splňují náležitosti plynoucí z platné legislativy Česka“.

Mírné rozdíly ve prospěch českého trhu najdeme v testovaných kojeneckých výživách. Přesnídávka s příchutí dýně určená pro náš trh obsahovala 90% dýně, německá pouze 65% a zbytek tvoří škrob. Ministr zemědělství pan Marian Jurečku toto konkrétní srovnání komentoval následovně: „Tady se také potvrdil trend dvojí kvality potravin, nicméně obráceně, kdy němečtí spotřebitelé dostávají kojeneckou výživu s nižším obsahem základní složky. Nevidím důvod, proč by měli mít jak čeští, tak třeba němečtí zákazníci rozdílnou kvalitu.“ Ministr odhaduje, že evropskou legislativu, která by se zabývala dvojí kvalitou potravin, by bylo možné přijmout do roku a půl. Současné normy shledává nedostatečně účinné už proto, že se musí spoléhat na ochotu spolupracovat od jednotlivých členů Unie.

Problémy dvojí kvality se netýkají pouze potravin, ale například i čisticích prostředků a to zejména v zemích střední a východní Evropy. Slovenská ministryně Gabriela Matečná míní, že se to dotýká až třetiny států Evropské Unie.

Eurokomisařka pro ochranu spotřebitele paní Věra Jourová považuje dvojí kvalitu za „neférovou praktiku“.  Od praxe dvojího přístupu odstoupil od 1. července 2017 např. německý výrobce sušenek Bahlsen, který posílal na německý trh sušenky s máslem podle původní receptury, ale pro východoevropské země nahradil máslo palmovým tukem.

13. října 2017 se v Bratislavě uskuteční summit, na kterém budou představeny principy společného testování. Bude vypracována společná metodologie pro testování produktů, kterou zrealizuje Evropské výzkumné centrum. Počáteční investice se odhaduje na jeden milion Eur. Systém testování jako takový by měl být dostupný v prvních třech měsících příštího roku. Jednotlivé členské státy budou mít na starost konkrétní testování a při podezření na dvojí kvalitu, zahájí se patřičná procedura. Komise zafinancuje také další činnosti zaměřené na sbírání důkazů a prosazování pravidel, na které jsou v současné době vyčleněny dva miliony Eur.