Čerpání minerální vody by se mělo výrobcům od července prodražit

Naposledy se poplatek zvyšoval v roce 2014 a státu to přineslo cca 18 milionů korun. Nyní se očekává výdělek 27 milionů. Ze statistiky vyplývá, že spotřeba minerální vody na osobu v Česku činí zhruba 55 litrů.

Dokumentace ministerstva zdravotnictví ukazuje, že v roce 2018 činila celková produkce balených přírodních vod 0,8 milionu metrů krychlových, tzn. méně než třetinu maximálního povoleného čerpání. Přičemž skutečné množství se dle výrobce pohybuje v rozmezí 30 – 50 % tohoto limitu. "Po zohlednění poměru metrů krychlových zaplacených a využitých ke stáčírenské výrobě znamená současný stav průměrnou cenu na úrovni 22,5 korun za metr krychlový vyrobené potraviny, tedy asi 3,4 haléře na 1,5litrovou lahev," píše se v materiálech.

Svůj nesouhlas se zdražováním projevila již v září loňského roku předsedkyně Svazu minerálních vod Jana Ježková, když uvedla: „Návrh pouze poškodí domácí výrobce i spotřebitele a ohrozí zdroje jejich využití, přičemž stát ani nevybere více peněz.“ Ministerstvo však namítá, že navýšení poplatku je přirozené vzhledem k vývoji cen v posledních pěti letech, v nichž stagnoval. Mluvčí Gabriela Štěpanyová tehdy prohlásila, že by ani nemělo dojít k ovlivnění ceny minerálních vod v obchodech. Pokud by se přeci jen snížil podíl českých minerálních vod na spotřebním koši a vzrostl podíl těch zahraničních, je ministerstvo ochotno zvažovat případné úpravy poplatku.

Změna zasáhne sedm společností: Bohemia Healing Marienbad Waters (BHMW), Hanáckou Kyselku, Chodovar, Karlovarskou Korunní, Karlovarské minerální vody, Ondrášovku a Poděbradku. Pro zajímavost můžeme porovnat výši shodného poplatku v zahraničí. Na Slovensku činí 17 Kč, v Německu 8,40 Kč, v Polsku 7,60 Kč a třeba v Itálii se pohybuje dokonce v rozmezí 27 – 81 Kč. Tam se ale na rozdíl od ostatních uvedených států počítá ze skutečně odebraného množství.