EU znovu zvažuje daň na sladkosti. Výrobci protestují

„Nejde o to omezit dostupnost těchto produktů pro lidi, kteří si je chtějí koupit. Ale můžeme ovlivnit jejich rozhodnutí, a to bychom měli dělat,“ uvedl Várhelyi.

Komisař argumentuje domovskou praxí v Maďarsku, kde byla v roce 2011 zavedena tzv. daň na chipsy. Česká potravinářská komora však upozorňuje, že spotřeba zdaněných výrobků tam neklesla, ale mírně vzrostla.

„Celý návrh je založen na paradoxním předpokladu, že když je něco špatné, lidé to přestanou dělat. Maďarsko ukázalo, že si to koupí dál, nebo prostě ušetří na něčem jiném. Náš mozek se nenechá obelstít pokladnou, po chuti si prostě sáhne jinde v potravinách,“ prohlásil mluvčí komory Marek Zemánek.

Evropské generální ředitelství pro daně a cla odhaduje, že by daň mohla přinést až 2,5 miliardy eur ročně, tedy přes 60 miliard korun. Peníze by směřovaly například na léčbu kardiovaskulárních chorob. Podle Zemánka je však tento přístup chybný.

„Za chvíli budeme potřebovat speciální evropský úřad, který bude kontrolovat, jestli v té čokoládě není příliš mnoho štěstí a rozkoše, které jsou taky nezdravé. Pokud má být toto nová definice evropského dohledu nad spotřebitelem, měla by se Evropská komise zamyslet, jestli už nezdanila i zdravý rozum,“ vysvětlil mluvčí.

Potravinářská komora připomíná, že výrobci už řadu let upravují receptury a snižují obsah cukru, soli či nasycených tuků. Záměrem je zachovat chuť produktů tak, aby zákazníci nepřecházeli k ještě méně zdravým alternativám.

„Změny musejí probíhat postupně a cíleně, aby si spotřebitelé na novou chuť zvykli. Pokud bychom například odstranili tuk, který je klíčovým nositelem chuti, výrobek by jednoduše přestal chutnat a nikdo by si ho nekoupil,“ doplnil Zemánek.

Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha upozorňuje, že za návrhy na zdanění sladkých potravin stojí spíše snaha zvýšit daňové výnosy. Omezování spotřeby cukru podle něj není hlavním motivem.

„Jestli chceme změnit spotřebitelské chování, musíme zákazníka edukovat, nikoli zavést daň. Zavedení daně může naopak vést k tomu, že výrobci, aby udrželi nižší cenu, nahradí cukr umělými sladidly, jejichž dopad na zdraví může být škodlivější, než vliv cukru. Taková náhrada sice pravděpodobně sníží příjem kalorií, ale zachová návyk na intenzivní sladkou chuť,“ upozorňuje Pýcha.

Myšlenka zdanit nezdravé potraviny se objevila i v Česku, a to hlavně u slazených nápojů. Loňská studie Institutu liberálních studií ale uvádí, že v zemích s podobnou daní nedošlo k plošnému snížení obezity. V ČR by navíc opatření nejvíce zasáhlo nízkopříjmové domácnosti.

Studie PAQ Research pod vedením Daniela Prokopa naopak zavedení daně ze slazených nápojů podporuje. Exministr zdravotnictví Vlastimil Válek dříve navrhoval daň 4,5 Kč za litr limonády s obsahem 80 gramů cukru, s DPH zhruba 5,4 Kč. Návrh však nakonec nepředložil.