Víte, jakou vodu kupujete?

Po vstupu do Evropské unie se legislativa týkající se balených vod změnila. Veškeré požadavky upravuje vyhláška č. 275/2004 Sb. Spotřebitel by měl znát alespoň základní informace ohledně jednotlivých typů vod. Při nákupu mu poslouží ke správnému výběru, díky čemuž dojde k uspokojení jeho aktuálních potřeb. Nechat se ovlivnit reklamou či módními trendy může být ošidné.

V regálech s balenými vodami se běžně vyskytují vody kojenecké, pramenité, přírodní minerální, pitné a léčivé. Balená kojenecká voda představuje kvalitní vodu z chráněného podzemního zdroje.  Jak už její název napovídá, je (mimo jiné) vhodná k přípravě stravy určené kojencům. Suma minerálních látek v ní obsažených nesmí přesáhnout hranici 500 mg/l. Zákaz veškerých úprav, které by mohly vést ke změně její struktury, zaručuje, že má původní přírodní složení. Další typ balené vody nese přízvisko pramenitá. Stejně jako kojenecká voda je i tato z chráněného podzemního zdroje, liší se však povoleným obsahem minerálních látek, který v tomto případě činí 1000 mg/l. Pít ji mohou i děti. Dříve se skrývala pod názvem „stolní voda“. Přírodní minerální vodu lze definovat jako výrobek z chráněného podzemního zdroje přírodní minerální vody, schváleného ministrem zdravotnictví. Podle celkové mineralizace (množství rozpuštěných pevných látek) se dělí na velmi slabě mineralizovanou (do 50 mg/l), slabě mineralizovanou (50-500 mg/l), středně mineralizovanou (500-1500 mg/l), silně mineralizovanou (1500-5000 mg/l) a velmi silně mineralizovanou (množství rozpuštěných pevných látek nad 5000 mg/l). Ani do jednoho z výše uvedených typů vod se nesmí přidávat jiné látky než oxid uhličitý. Balená pitná voda musí splňovat požadavky na pitnou vodu a získat ji můžeme z jakéhokoli vodárenského zdroje. Nejčastěji je vyráběna z „vodovodní“ vody a tudíž není překvapením, že jsou na ni kladeny stejné legislativní požadavky jako na vodu z vodovodu a lze ji i jako vodu z vodovodu upravovat. Oproti zbylým jmenovaným vodám se smí uměle doplnit minerálními látkami. Tuto informaci musí pak výrobce uvést na etiketě. V regálu ji najdeme pod různými názvy, např. perlivá voda, stolní voda, aj. Na obalu však nikdy nesmí chybět, že se jedná o vodu pitnou. Specifickým druhem je léčiva balená voda pocházející z přírodních léčivých zdrojů. Vyhláška se na ni totiž nevztahuje a splňovat musí pouze požadavky týkající se mikrobiologické jakosti jejího zdroje.

Jak je vidět, jakostní rozdíly existují i mezi vodami. Doporučení zní, pořádně pročítat etikety a věnovat pozornost veškerým dostupným informacím. Neomezeně si lze dopřávat vody kojenecké, pramenité a slabě mineralizované přírodní minerální vody bez oxidu uhličitého. U přírodních minerálních vod a léčivých vod závisí vhodnost každodenního pití na jejich složení. Balenou pitnou vodu lze s trochou nadsázky označit za „vodu z kohoutku v převleku“. V podstatě se liší tím, že neznáte její původ, úpravu ani složení.

Závěrem pár drobných rad. Kvalitu balené vody může negativně ovlivnit i špatné či příliš dlouhé skladování, proto si při nákupu všímejte data výroby a kupujte co „nejčerstvější“. Nepijte přímo z lahve - voda se snadno kontaminuje choroboplodnými zárodky z úst. Po rozdělání lahev uchovávejte v chladu, temnu a to maximálně po dobu tří dnů.