Budoucnost minipivovarů

Podle Jana Šuráně se výroba piva v minipivovarech snížila v průměru o 80 až 85%. Mnohdy se nevaří dokonce vůbec. „Nějaký měsíc to ty lidi vydrží, ale když to bude trvat déle než šest neděl, dva měsíce, půjde jich do kytek celá řada, stejně jako restaurací,“ prohlásil. Zmiňované období se v tomto případě nedatuje od zákazu restauračního prodeje, nýbrž již k počátku března. Tehdy se prvně začala projevovat panika mezi spotřebiteli, prodeje klesly na 30% a minipivovary se v účetní bilanci dostaly do červených čísel.

Velké pivovary mají možnost své produkty stočit do lahví, jež představují delší dobu živostnosti. Ty malé stáčecími linkami nedisponují. Snaží se tedy alespoň oslovit zákazníky skrze sociální sítě a nabízí již navařené zásoby. Například pivovar Kytín vede akci „Zachraň pivo“, kde lidé mohou „zachránit“ přes 320 tisíc piv z devíti malých pivovarů.

Vláda by podle prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů měla začít urychleně jednat o garanci náhrady škod za krizové opatření. O tom ostatně již hovoří také provozovatelé stravovacích zařízení a šéfkuchaři. V ustanovení krizového zákona, konkrétně v paragrafu 36, se píše že „stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzických osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními“. Poskytnutí záruky u bezúročných půjček, zdržení platby daní, částečnou náhradu mezd a odpouštění záloh na pojištění nepovažují za dostačující postižené strany za dostačující.