Stabilní cenová hladina podpořila spotřebitelskou důvěru

V evropském srovnání dosahovalo Česko loni nadprůměrných hodnot. Ceny potravin pomáhaly tlumit inflaci, zejména na konci roku. Tržby za zboží každodenní spotřeby přitom meziročně vzrostly o 4,2 %, a to vlivem vyšších cen i zájmu o kvalitnější produkty. Svou roli sehrál také růst reálných mezd.

"Máme pro ekonomiku a spotřebu skvělou zprávu. Češi byli v posledním období výrazně optimističtější než zbytek Evropy, kde byl celkový sentiment spíše neutrální. Vidíme, že si čeští zákazníci rádi připlatí za kvalitu, a příklon ke kvalitě se promítá do všech oblastí obchodu od potravin přes drogerii až po spotřební zboží. Jistou opatrnost stále vidíme u velkých nákupů, ale pokračující růst reálných mezd může i toto změnit," prohlásil prezident SOCR ČR Tomáš Prouza.

Zboží dlouhodobé spotřeby naopak oslabilo o 0,7 %, zejména vlivem poklesu prodejů elektroniky. Závěr roku pak přece jen přinesl mírné zlepšení.

Privátní značky loni zintenzivnily promoční aktivitu, stále však zaostávají za značkovými výrobky (43 % tržeb ve slevě oproti 64 %). "Trend sbližování privátních značek s produkty značkových výrobců loni pokračoval. Průměrná cenová výhoda privátních značek se snížila na 24 %. Největší finanční úsporu naleznou spotřebitelé v oblasti drogistického zboží, kde jsou ceny privátních značek v některých kategoriích níže o 70 až 80 %. Naopak u potravin se cenový rozdíl oproti značkám stále zmenšuje," okomentoval dění na trhu generální ředitel NielsenIQ pro Česko, Slovensko a Maďarsko Karel Týra.

Ceny potravin loni vykazovaly příznivý vývoj a výrazně přispěly ke zpomalení inflace. Ve druhé polovině roku navíc docházelo ke snižování cen a cenový růst v Česku zůstal pod evropským průměrem.

"Důležitou zprávou je, že inflace v Česku je pod kontrolou a zejména ceny potravin v řadě případů dokonce klesly. Přesto jsou ceny potravin stále politickým tématem a bude důležité sledovat, zdali vláda podnikne skutečné kroky na podporu dalšího zlevnění. K dispozici má celou řadu nástrojů, ať již jde o posílení konkurence mezi dodavateli, snížení cen energií nebo nižší administrativní zátěž pro zemědělce, potravináře i obchodníky. V rámci Evropské unie si také vlády musí vyšlápnout na nekalé praktiky nadnárodních producentů, které deformují jednotný trh a ženou ceny uměle nahoru," doplnil na závěr Prouza.