Zákaz prodeje „pod cenou“: pro a proti

Modelová situace – výrobce prodá máslo do supermarketu za 65 Kč bez DPH, obchod jej pak ve slevě nabízí za 55 Kč, nicméně včetně DPH. Reálný výnos pro řetězec tudíž činí pouze 49 Kč.

„Prodej pod nákupní cenou je v některých zemích, jako Francie nebo Slovensko, dokonce trestným činem. Takže nechceme nic jiného, než co je jinde v Evropě,“ prohlásila prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.

Pod nákupní cenou nejčastěji prodejci nabízí základní potraviny, např. máslo, mléko, vejce, cukr, mouku či kuřecí maso. Právě tyto produkty pak obvykle představují lákadla ve slevových akcích. „Je to rozhodnutí obchodníka, který doufá, že zlevněním základních surovin přiláká nového zákazníka, který si nakoupí spoustu dalšího zboží, u nichž může být marže obrovská,“ míní ekonom Pavel Peterka.

„Pokud by se Potravinářské komoře podařilo zdražit základní potraviny, dopadlo by to nejvíce na důchodce a matky samoživitelky,“ upozorňuje na možné negativní dopady prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Požadovaný zákaz prozatím nepřipravuje ani vládní koalice, ani současná opozice. „Podnákupní cena je u nás možná. Je potřeba, aby Finanční správa dbala na správný výběr DPH, aby na to nedoplácel státní rozpočet. Vše ostatní by znamenalo změnu zákona,“ uvedl k problematice ministr zemědělství Marek Výborný. „Jakmile stát násilně vstoupí do tohoto prostředí, nikdy to nevede ku prospěchu spotřebitele, který to vždy nakonec zaplatí v ceně,“ přispěl svým pohledem na věc místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček.

Zákaz by navíc zredukoval počet slevových akcí. Jejich vyhledávání je však pro Čechy velmi oblíbenou kratochvílí. V akci se prodají téměř dvě třetiny zboží (pozn. nejvíce ze zemí Evropské unie).