Alternativní potraviny na vzestupu

Rostlinné náhražky živočišných produktů vyhledávají nejen vegetariáni. Stále však chybí dostatek informací a zkušeností při výběru alternativ. Na tom se shodli účastníci odborného semináře „Alternativní potraviny jako příležitost pro výrobce i obchod“, který organizoval Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) ve spolupráci s Radou kvality České republiky a Ministerstvem průmyslu a obchodu, pod záštitou ministra zemědělství Marka Výborného a Ministerstva zdravotnictví.

„Alternativní potraviny představují vedle reformulovaných a udržitelně vyrobených potravin jeden z velkých trendů současnosti. Změny klimatu i aktuální energetická krize jasně ukázaly, že změny v přístupu k produkci potravin jsou nejen nevyhnutelné, ale hodiny doslova ukazují za pět minut dvanáct,“ prohlásil prezident SOCR ČR Tomáš Prouza a následně své tvrzení doplnil: „Alternativní potraviny nevnímám jako nějakou hrozbu. Naopak se domnívám, že je to nejen pro výrobce potravin, ale i pro retail obrovská šance. Velice mě těší, že již existuje celá řada českých výrobců, kteří se alternativních potravin nebojí a v této souvislosti investují a inovují.“

Vrchní ředitel Sekce potravinářství Ministerstva zemědělství Jindřich Fialka upozornil na problém s označováním alternativních potravin. Státy Evropské unie se rozhodly pro zákazy, které mají zabránit jejich zaměnitelnosti s živočišnými produkty. „Pro spotřebitele jsou často názvy a zobrazení alternativ zavádějící a matoucí. Za ideální považuji harmonizaci pravidel na úrovni EU,“ uvedl.

Jak k problematice přistupuje Ministerstvo průmyslu a obchodu sdílel také ředitel odboru podnikatelského prostředí a obchodního podnikání a 1. místopředseda Rady kvality ČR Pavel Vinkler: „Uvědomujeme si, že jen zdravá populace může prosperovat a být ekonomicky úspěšná. Správné stravování považuji za základ, i proto jsme neváhali a do pořádání tohoto semináře jsme se aktivně zapojili.“

„Označování alternativních výrobků je otázka, která se intenzivně řeší v řadě evropských zemí i celosvětově. Vždy však platí, že zákazník nesmí být v žádném případě označením klamán. Důležitá je tedy především odpovědná a seriózní komunikace výživové hodnoty a vlivu na životní prostředí, a to jak v případě rostlinných, tak i živočišných potravin,“ přispěl do diskuse předseda Platformy pro alternativní potraviny Potravinářské komory České republiky a generální ředitel mlékárny OLMA Martin Krystián a současně neopomněl zmínit, že česká legislativa je v tomto ohledu teprve na počátku.

Krom udržitelnosti mohou alternativní potraviny pomoci s pandemií obezity (pozn. v ČR za posledních 15 let vzrostla o více jak 30 %) či řešením potravinových intolerancí. „Léčba obezity nás ročně stojí 30 miliard korun, což představuje 10 % nákladů na zdravotní systém. Na špatné stravování připadá 23 % všech předčasných úmrtí u nás. Podle údajů Eurostatu z roku 2019 až 49 % Čechů nesní ani jednu porci ovoce a zeleniny denně,“ poskytla informace ředitelka Státního zdravotního ústavu Barbora Macková.

O poznatky se podělila také Tereza Trávníčková z organizace ProVeg: „Cena hraje zásadní roli při rozhodování spotřebitelů. Nabídněte rostlinné produkty za přijatelné ceny a směřujte k cenové paritě. Dejte spotřebitelům možnost produkty vyzkoušet. Mnoho lidí neví, jak rostlinné produkty chutnají.“

„Hlavním hybatelem vývoje jsou zákazníci. Roste poptávka, ale problém je často s dostupností, cenou a se složením. Výrobci a potravináři na to reagují a nabídka roste. Dnes máme na trhu 664 rostlinných alternativ mléka a mléčných výrobků a 372 rostlinných alternativ k masu a masným výrobkům. Závazkem maloobchodu je reformulace a vznik privátních značek alternativních potravin, navyšování počtu zdravých potravin v sortimentu a stanovení konkrétních cílů v prodejích,“ konstatoval viceprezident SOCR ČR Patrik Dojčinovič.

V tomto jej podpořili přítomní zástupci obchodních řetězců Albert, Kaufland a Tesco a online obchodu Košík.cz, kteří představili své strategie a plány rozvoje alternativních potravin, edukace zákazníků a příklady alternativních potravin svých privátních značek.

„Těší mě, že dialog funguje. Na potřebě navyšování nabídky alternativních potraviny se shodujeme nejen v rámci celého potravinářsko-dodavatelského řetězce, ale i s lékaři a dalšími odborníky na výživu. Registrujeme i vůli ze strany státu a Evropské komise. Shodujeme se rovněž na tom, že zásadním hlediskem pro navyšování prodejů alternativních potravin jsou i socioekonomická hlediska. Řada spotřebitelů, především z nízkopříjmových skupin, si v současnosti nemůže dovolit nakupovat zdravější potraviny. Pokud budou alternativní potraviny dražší než živočišné potraviny, které mají nahradit, bude to vždy představovat brzdu jejich rozvoje,“ řekl závěrem Prouza.