Evropská komise usiluje o zpřesnění názvů rostlinných výrobků

Jedním z hlavních záměrů návrhu je posílit transparentnost a zabránit šíření zavádějících informací vůči spotřebitelům. V této souvislosti Komise jasně vymezila pojmy „maso“ a „masné výrobky“. Specifikuje, že „maso“ znamená výhradně jedlé části zvířete. Definice je striktní a jednoznačná – masová složka nesmí být nahrazena, ani částečně. Masný výrobek musí zůstat založený na mase.

Komise se opírá o loňské rozhodnutí Evropského soudního dvora, který zakázal používání označení „veganské maso“. Podobně letos rozhodl i Pařížský obchodní soud, když jisté firmě nařídil odstranit z obalů slovo „maso“, logo zelené krávy a další sporné symboly.

„Některé rostlinné alternativy živočišných produktů mohou být výrazně dražší než srovnatelné tradiční výrobky. A to i přesto, že jejich výrobní vstupy, tedy samotné suroviny, mohou být méně nákladné. Navíc, v některých případech může složení těchto alternativ obsahovat vyšší podíl soli, cukru nebo nasycených tuků. To pak vyvolává diskusi o jejich skutečné výživové hodnotě a přiměřenosti ceny z pohledu spotřebitele,“ uvedla prezidentka Potravinářské komory Dana Večeřová.

Asociace českého tradičního obchodu také žádá, aby ze značení potravin bylo na první pohled zřejmé, z čeho je produkt vyroben.

"Masné a rostlinné výrobky se liší nejen původem a složením, ale především svými výživovými vlastnostmi. Zatímco masné produkty představují přirozený zdroj plnohodnotných živočišných bílkovin, rostlinné alternativy mohou mít výrazně odlišný obsah proteinů, tuků, soli či dalších živin. I když většina spotřebitelů chápe, že výrobek označený jako „veganský párek“ není z masa, může se mylně domnívat, že jeho výživová hodnota je s masným výrobkem srovnatelná. Transparentní a jednoznačné označování je proto zásadní, aby se spotřebitel mohl informovaně rozhodovat na základě skutečného složení a nutričního profilu produktu. V této souvislosti je vhodné připomenout, že ani tradiční bramborový pokrm neoznačujeme jako „bramborový burger“, ale jako bramborák. Označení by tedy mělo odpovídat jak složení, tak i kulturnímu a výživovému očekávání spotřebitele,“ prohlásil předseda předseda Asociace českého tradičního obchodu Pavel Březina.

Podle Komory a Asociace zájem o rostlinné alternativy v Česku pravděpodobně dosáhl svého vrcholu a nyní stagnuje nebo mírně klesá. Vzhledem k výrazným investicím do tohoto segmentu nelze vyloučit, že za snahou o zamlžení jasného označování může stát tlak některých korporací, investičních fondů či tzv. „zelený“ marketing obchodních řetězců.