Jak jsou na tom Češi se znalostí nutričních hodnot uváděných na obalu potravin

Od roku 2016 platí pro výrobce potravin povinnost uvádět na obalu následující nutriční hodnoty - energetickou hodnotu, tuky (pozn. včetně nasycených mastných kyselin), sacharidy, cukry, bílkoviny a sůl.  

„Cílem našeho průzkumu bylo zjistit, jaké povědomí a postoje má česká veřejnost k nutričnímu značení na obalech potravin. Ukázalo se, že v informacích o nutričních hodnotách uváděných na obalech potravin se plně orientuje jen velmi malá část zákazníků, spíše ti mladší. I pro lidi, kteří se o tyto údaje zajímají, je to často problematické,“ prohlásil prezident SOCR ČR Tomáš Prouza.

Z výsledků vyplývá, že 84 % Čechů shledává svůj zdravotní stav jako dobrý nebo dokonce velmi dobrý, přestože příliš nedodržují zásady zdravého životního stylu. O ten se naopak snaží třetina dotázaných. Skoro polovina respondentů věří, že by mohla žít zdravěji.

O své zdraví se staráme především skrze preventivní prohlídky a pasivní odpočinek. Jen třetina lidí si hlídá, co jí a pouze necelá čtvrtina si připlácí za zdravé potraviny. Sport pravidelně praktikuje taktéž cca čtvrtina obyvatel, přičemž muži častěji než ženy. Jídelníček, cvičení a zdravější potraviny vyhledávají především mladší lidé, vysokoškoláci a ti, kteří se zajímají o trvalou udržitelnost a nutriční hodnoty.

„V průzkumu jsme také zjišťovali, jak se během právě probíhající koronavirové pandemie změnily preference spotřebitelů. Ukazuje se, že zákazníci v současné době věnují zvýšenou pozornost především ceně a datu spotřeby. Více se také zaměřují na místo původu produktů,“ uvedl Prouza. Místo v popředí si drží také vzhled. Naopak kvalita, složení či dopad potravin na životní prostředí nepředstavuje prioritu. Obsah tzv. éček řeší jen třetina kupujících.

Výživové hodnoty mnoho Čechů zaměňuje za energetickou hodnotu, popřípadě za obsah tuku a cukru. Bez problémů se v nich vyzná jen 7 % spotřebitelů (pozn. naopak pětina se v nich neorientuje vůbec). Po vysvětlení jednotlivých pojmů však 70 % respondentů uznává, že je důležité jim rozumět zejména v souvislosti se zdravím a zdravým životním stylem.

Na trhu se setkáváme s celou řadou značek kvality a dalších způsobů značení, což mnohdy působí zmatky. „Proto jsme se rovněž zajímali, zda by spotřebitelé ocenili pětistupňový semafor Nutri-Score, o němž se v současnosti diskutuje v EU jako o možném povinném systému nutričního značení,“ konstatoval Prouza. Štítek Nutri-Score se umisťuje na přední straně výrobku a podobá se štítkům energetické náročnosti (pozn. vidět je můžeme např. u elektrospotřebičů či budov) - barvami, od zelené po červenou, a písmeny, A až E, vypovídá o nutriční kvalitě potravin. Rovných 80 % spotřebitelů by tuto formu značení uvítalo. Další schůdnou variantu by představovalo uvádění výživových údajů větším písmem.