Letošní neobvykle teplé a suché počasí ovlivnilo úrodu

Nižší úroda obilí je dána zejména nižším hektarovým výnosem, kdy výnos z hektaru činí 5,15 tuny a klesl o 6,7%. „Nižší sklizeň obilí se promítne do cen mouky ještě do konce roku, což povede k růstu cen nejen u chleba a pečiva, ale i dalších pekárenských výrobků,“ uvádí agrární analytik Petr Havel. Jeho výrok doplňuje také hlavní ekonom Czech Fundu Lukáš Kovanda: „Pečivo zdraží do konce roku až o deset procent. V růstu cen se vedle slabší úrody projeví také vyšší mzdové náklady a zdražení energií.“

Brambor se odhadem letos sklidí 557 tisíc tun, což je v porovnání s loňský rokem méně o 19,1% a celkově se jedná o třetí nejnižší úrodu v historii sledování. Výnos z hektaru činí v průměru 24,35 tuny brambor, což je o 5,07 tuny méně než v roce 2017. Navíc se oproti loňsku zmenšila i osázena plocha (23 tisíc hektarů). Ministerstvo zemědělství má v plánu podpořit konzumaci i pěstování brambor v České republice pomocí národních i evropských zdrojů. Ministr zemědělství Miroslav Toman prohlásil: „Brambory jsou v některých našich oblastech tradiční plodinou, proto je důležité jejich pěstování podporovat. Plochy konzumních brambor by měly dle strategie Ministerstva zemědělství vzrůst do roku 2030 na 21 tisíc hektarů a plochy brambor k výrobě škrobu na 6 tisíc hektarů. Spolu s dalšími citlivými komoditami chci jejich rozvoj podporovat.“ Podle Kovandy brambory podraží cca o 25% a před vánočními svátky může jejich cena prudce stoupnout vzhůru až o 50%.

Za pokles letošní sklizně cukrovky může jednak snížení výnosu o 23% na 51 tun z hektaru a zároveň mírný pokles osevní plochy. I přes propad v úrodě cukrovky se zřejmě o cenu cukru obávat nemusíme a to díky bohatým zásobám cukru v rámci Evropské unie.

Zvýšení výnosů o 15,5% na 3,36 tuny z jednoho hektaru a rozšíření osevní plochy o 4,4% na 412 tisíc hektarů pak naopak dopomohlo ke zvýšení sklizně řepky, který by měl podle odhadu vzrůst o 2,6% oproti pětiletému průměru.

Propad zaznamenají i další plodiny jako například mák, kukuřice, hrách, slunečnice či ječmen. Jak se tyto ztráty promítnou do cen potravin, zůstává otázkou.