Téma Zemědělství

V loňském činil pokles úrody ve srovnání s průměrem z předchozích 5 let o 65 %, a sice ze 138 445 tun na pouhých 48 058 tun. Jedná se o nejnižší hodnotu za posledních 100 let. Na vině jsou dubnové mrazy, které dorazily v okamžiku, kdy vegetace byla díky teplému počasí skoro o 4 týdny napřed. Škoda tak postihla květy všech druhů ovoce.

Dohoda mezi Evropskou unií (EU) a zeměmi Mercosur (Brazílie, Argentina, Paraguay, Uruguay) vyvolává u tuzemských zemědělců výrazné znepokojení, zejména kvůli případným hrozbám pro místní zemědělské odvětví.

Počasí letos urychlilo zrání veškerých plodin, což umožnilo časnější zahájení sklizně. Vinař Miloslav Machuča z Úval u Valtic na Břeclavsku už má první hrozny „pod střechou“ a předpokládá, že burčák bude nabízet již 1. srpna (pozn. tedy ode dne, kdy lze tento nápoj oficiálně prodávat).

Újmy, které zapříčinil mráz na letošní úrodě vinařů v Čechách, se budou šplhat do stovek milionů korun. Podle prezidenta Svazu vinařů Martina Chlada v Česku promrzlo 40 % vinohradů.

Zajišťovatelem certifikace, která spotřebitelům mj. dává záruku vysoké kvality, konzumních brambor a jejich produktů v režimu kvality Q CZ je Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Loni (pozn. ve druhém roce čtyřletého certifikačního cyklu) jich ÚKZÚZ vydal 29.

Pro překonání současné složité situace v chovech prasat a drůbeže mohou chovatelé do 31. ledna 2023 žádat o dotaze z dotačního programu 8.F. Podpora vybraných činností a opatření zaměřených proti šíření nákaz prasat a ozdravování chovů drůbeže zvýšením biologické bezpečnosti.

Loňská sklizeň máku byla, i přes nepřízeň počasí, vzhledem k velkým makovým polím nejvyšší za posledních 12 let. Podle odhadů nás letos měl čekat podobně úspěšný rok. Vše změnila válka na Ukrajině. Pěstitelé dostali strach, že ho neprodají.

Vinaři na jižní Moravě mají v těchto dnech napilno. První odhady zní, že výnos z vinohradů bude v letošním roce spíše průměrný. V části kraje obsahují hrozny více kyselin, především kyseliny jablečné. Na vině je počasí, zejména chladné noci na přelomu srpna a září.

Mlynáři avizují zdražování mouky o 20 až 25 %. Na vině je rostoucí cena základní vstupní suroviny – potravinářské pšenice.

Tuzemští pěstitelé brambor hodlají bojovat s plodinami z dovozu pomocí nové značky kvality „CZ Q“. Na obalech raných brambor z letošní sklizně by se mohla objevit koncem jara.

Ministerstvo zemědělství bere v potaz stále trvající omezení dodávek potravin pro veřejné stravování a na trhy. Podporu, jež schválila také vláda, nabídne formou druhého kola programu Agricovid potravinářství.

Očekává se, že letošní úroda vinných hroznů bude v porovnání s dlouhodobým průměrem o něco vyšší. Vinice tentokrát trpěly o něco méně vlivem řádění hrabošů. Škody od špačků překvapivě překonalo působení srnčí zvěře.

Svaz průmyslových mlýnů ČR avizuje zdražení chleba a pečiva. Na vině je rostoucí cena pšenice.

V nedávné době informovala média o ženě z Velké Británie, která skončila na pohotovosti kvůli otravě po pozření vlastnoručně vypěstované cukety. Na vině je méně známý toxin kukurbitacin.

S ohledem na omezení způsobené koronavirovou krizí se Ministerstvo zemědělství (MZe) rozhodlo ulevit provozovatelům vinic, kteří by měli problémy s včasným osázením. Pokud dojde k této situaci, vinohradníci nebudou pokutováni. Navrhovaný postup schválil také Ústřední Kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ).

Chovatelé slepic mají vyprodané sklady vajec. Za zvýšenou spotřebou posledních týdnů tentokrát nestojí blížící se Velikonoce. Lidé pobývají v důsledku vládních opatření proti šíření koronaviru více doma a více pečou i vaří.

Podle informací Českého statistického úřadu produkce medu v České republice v loňském roce činila 8260 tun, což je nejhorší výsledek v posledních pěti letech.

V Čechách bylo potvrzeno ohnisko vysoce patogenní aviární influenzy (ptačí chřipky). Nákazu odhalili veterinární inspektoři v malochovu drůbeže ve Štěpánově nad Svratkou, Kraj Vysočina.

Evropský výbor regionů se obává kolapsu trhu s vepřovým masem. Na vině je šíření a zároveň marný boj s virem afrického moru prasat. Proti nemoci neexistuje žádná účinná vakcína a úmrtnost postižených prasat je prakticky stoprocentní.

Odborníci se obávají o budoucnost banánů takových, jak je známe. Problémy při jejich pěstování způsobují klimatické změny, hmyzí invaze, nedostatečná kvalita půdy a řada rostlinných nemocí.

Česká republika v současné době pokryje necelých 50 procent spotřeby vepřového masa. Stoupá závislost na jeho dovozu. K získání označení CZ ale stačí, aby dovezené maso bylo v Čechách jen rozbouráno a zabaleno. K nákupu skutečně tuzemského vepřového sledujte, zda je toto značení uvedeno i u původu zvířete.

Přestože tuzemští farmáři jsou schopni produkovat ovoce, zeleninu, brambory, masné i mléčné výrobky, čím dál častěji se v obchodech objevují potraviny ze zahraničí. Příčinou jsou nízké výkupní ceny surovin, které nutí zemědělce prodávat je do zahraničí a k nám se pak dováží hotové výrobky.

Stále vyšší oblibu si získávají stavby obřích skleníků pro hydroponické pěstování rajčat. Na Moravě jich funguje šest a další právě vyrůstá u Kožichovic v okrese Třebíč (kraj Vysočina). Jeho plocha má činit více než dva a půl hektaru. I v zimním období tak na pultech obchodů můžete sáhnout po českých rajčatech.

Nedařilo se obilí, kde sklizeň meziročně klesla o 7,9%, bramborám s poklesem objemu o 19,1% ani cukrovce, jejíž úroda byla zejména kvůli suchu menší téměř o jednu čtvrtinu. Výjimku tvoří produkce řepky, která vzrostla o 20,7%. Vzhledem k situaci, lze u některých potravin očekávat zdražení.

Včelaři se obávají o letošní úrodu medu. Podle jejich propočtů by měla být zhruba o polovinu nižší než loni, což bude mít vliv na jeho cenu. Na vině je počasí.

Podle údajů Českomoravské drůbežářské unie pochází téměř 90% tuzemské produkce vajec od slepic z klecového chovu. Ten představuje vůbec nejhorší možnou variantu, co se zacházení se zvířaty týče.

Velmi závažná nemoc, která dokáže zahubit veškeré včelstvo v úlu, se vyskytla v Moravskoslezském kraji v okrese Frýdek-Místek. Hygienici v letošním roce objevili již osm ohnisek nákazy včelím morem.

Státní veterinární správa zrušila svá mimořádná opatření ze 13. dubna letošního roku, kdy byla v malochovu drůbeže v obci Šanov na Zlínsku potvrzena tzv. Newcastleská nemoc, známá také pod názvem pseudomor. Pod mimořádná opatření spadal zejména zákaz přemisťování drůbeže, výstav, burz i trhů, který se týkal celkem třiceti katastrálních území, zasahujících až na Slovensko, jež tvořila ochranná pásma a pásma dozoru.

Státní veterinární správa v rámci monitoringu Aujeszkyho choroby, pro kterou se využívá také označení pseudovzteklina, probíhajícího od 10. října do 31. prosince 2017 odebrala napříč republikou přes 82 tisíc vzorků krve ulovených divokých prasat. Z výsledků vyplývá, že protilátky proti viru této nemoci mělo 21 procent zajištěných vzorků.

Ministr zemědělství Jiří Milek jednal v Bruselu o potřebě vyvinout vakcínu, která podle něj představuje jedinou účinnou formu, jak definitivně zastavit epidemii afrického moru prasat. V České republice mezitím Státní veterinární správa vydala nařízení všem uživatelům honiteb v zamořené oblasti, aby v následujících 30 dnech podnikli důkladnou prohlídku pozemků s cílem objevit uhynulé divočáky.

Zamořená oblast doposud pokrývala přibližně 40% zlínského okresu. Nově ji veterináři, na základě vyhodnocení vývoje situace, rozšířili o 17 katastrů. Dále bylo Státní veterinární správou rozhodnuto, že všechna prasata z chovů, které nejsou zaregistrované dle plemenářského zákona, musí být do 11. března 2018 poražena.

Státní veterinární ústav provedl povinné vyšetření u divokých prasat z dovozu. U tří kusů, dovezených z Maďarska ke zpracování v závodu v Tachovské Huti (Karlovarský kraj), zjistil, že obsahují vysoké množství nebezpečného parazita trichinella.

V průběhu týdne došlo k několika výrazným změnám, které se týkají velikosti tzv. zamořené oblasti africkým morem prasat, výše odměn pro lovce a v neposlední řadě se Česká republika připojila k evropské deklaraci, která spojuje jednotlivé země v boji proti této nemoci.

Po setkání členů Ministerstva zemědělství, Státní veterinární správy, myslivců a zástupců regionu došlo k návrhu na řadu opatření, aby se zamezilo rozšíření nemoci afrického moru prasat. Nejvíce se dotknou malochovů.

Vývozci plemenných prasat, genetického materiálu z nich a některých vepřových produktů z Evropské unie (EU), tedy včetně České republiky, mohou opět exportovat do Ruska.

Tento týden na Písecku uhynul lovecký pes v důsledku Aujeszkyho choroby, což potvrdily veterinární testy. Je velmi pravděpodobné, že pes se nakazil od divokého prasete během lovu.

Především jarní mrazíky, dlouhodobé deště a nepřízeň počasí připravily nejen české pěstitele o značnou část úrody jablek. V současné době se cena za kilogram jablek v obchodech pohybuje mezi 30 a 40 Kč a ke zdražování dochází i při výrobě produktů, jejichž součástí jablka jsou např. dětské výživy, džusy, atp.

Dne 13. října 2017 vydala Státní veterinární správa další shrnutí situace kolem nákazy divočáků nemocí Africký mor prasat. Statistiky jsou aktuální k datu 11. října 2017.

Situace ohledně nemoci Afrického moru prasat a s ním spojená mimořádná veterinární opatření je i nadále sledována. Poslední zprávy ze dne 14. září 2017 jsou následující.

České vepřové maso neobsahuje žádné zbytky antibiotik a hormonů, za pět let klesla jejich spotřeba o čtvrtinu.

Nemoc je přenosná pouze mezi prasaty domácími a divokými, není nakažlivá pro člověka ani další živočišné druhy.

Nemoc je přenosná pouze mezi prasaty domácími a divokými, není nakažlivá pro člověka ani další živočišné druhy.

Deset farmářů začalo budovat národní síť, kde chtějí prodávat potraviny pouze slovenského původu.

Státní veterinární správa před nedávnem poprvé informovala o historicky prvním výskytu afrického moru prasat u nás. Pro člověka nepředstavuje žádné velké nebezpečí.

Státní veterinární správa před nedávnem poprvé informovala o historicky prvním výskytu afrického moru prasat u nás. Pro člověka nepředstavuje žádné velké nebezpečí.

Státní veterinární správa před nedávnem poprvé informovala o historicky prvním výskytu afrického moru prasat u nás. Pro člověka nepředstavuje žádné velké nebezpečí.

Státní veterinární správa poprvé informovala o historicky prvním výskytu afrického moru prasat u nás. Pro člověka nepředstavuje žádné velké nebezpečí.

Na území České republiky se objevil africký mor prasat v populaci prasat divokých. Nákaza není přenosná na člověka.

Čeští drůbežáři jsou v pohotovosti kvůli novým hlášením epidemie ptačí chřipky, které na svém území zaznamenaly některé státy Evropské unie.

Čeští chovatelé slepic požadují, aby původ země odkud vajíčka pochází byl vytištěn také na krabičce, nikoliv pouze na vajíčku umístěné uvnitř.

Z rozpočtu Evropské unie dostanou čeští farmáři přes 300 milionů korun jako kompenzaci za nízkou výkupní cenu mléka.

Výkupní cena mléka po dlouhé krizi opět roste. Po dvou letech poklesu jde o první mírné zlepšení.

Ministerstvo zemědělství vymýšlí další způsob finanční podpory, jak pomoci českému zemědělství v oblasti chovu dojnic a prasat.

Zemědělci, kteří doposud podali žádosti o přímé platby z fondů EU jsou již z 98 procent vyřízeny. Vyplácení částek žadatelům na ozeleňování budou opožděné z důvodu vyplácení podle jiných pravidel.

Vláda schválila, že od příštího roku půjdou ze státního rozpočtu na opatření proti suchu 2,4 miliardy korun.

Zákazníci mohou přijít o kvalitní chuť česneku, může za to levnější dovoz ze zahraničí.

Ministerstvo zemědělství schválilo vizi s výhledem do roku 2030. Zvýšit by se měla především plocha pro pěstování zeleniny a počty chovu hospodářských zvířat, naopak se má snížit výměra na pěstování řepky.

Nedávné ranní mrazy mohly způsobit pěstitelům ovoce, a to především peckovin, škodu na budoucí úrodě.

Ministerstvo zemědělství (MZe) spouští novou kampaň pod názvem Ryba na talíř, která má podpořit konzumaci sladkovodních ryb.

Rozšířit počet agrárních diplomatů plánuje Ministerstvo zemědělství, letos chce vybrat poslední tři.

Loňské léto bylo plodným rokem pro české pěstitelé jablek, jejich úroda byla nadprůměrná a tento rok se tak nemusí opakovat rekordní dovoz, jak tomu bylo v minulosti.

Suché léto v loňském roce má veliký podíl na nedostatku krmiva pro hospodářská zvířata. Zemědělcům pomalu docházejí zásoby, což může přinést zdražení hovězího masa.

Za posledních šest let prodávají farmáři na jihu Čech litr mléka za 7,55 koruny, což je o dvě koruny pod výrobní náklady. I když jsou ceny mléka velmi nízké, snižování počtu stád chovatele zatím neplánují. Cenu totiž částečně kompenzuje vývoz do sousedního Německa.

V loňském roce sklidila Vizovická likérka Rudolf Jelínek z vlastních sadů rekordní množství švestek. Na letošní rok si Vizovická likérka naplánovala další postupné rozšíření sadů. Vlastními výpěstky chce být co nejméně závislá na dodavatelích ovoce.

Minulý roky byl rokem hojnosti v oblasti pěstování ovoce. Mimořádné sucho se na rekordním sběru hrušek a jablek nepodepsalo. Nedostatek vláhy se projevil pouze nižší kvalitou. Výrazně menší plody se využily pro zpracování moštů a další průmyslové zpracování. V oblasti ovocnářství se v novodobé historii urodilo nejvíce hrušek.

V Turecku narůstající trend pomohl k vývozu českých býků do této země. Čeští chovatelé si pochvalují narůstající zájem o maso z českého skotu, které je ve velkém zkupováno za štědré ceny. Přestože je samotná doprava velmi drahá, dovoz se do této muslimské země vyplatí. Export skotu do Turecka v loňském roce dosáhl 780 milionů korun.

Mrazivé počasí konečně dorazilo a jihomoravští vinaři se mohli po dlouhém čekání vrhnout do plného pracovního tempa. Na výrobu ledového vína vinaře vyhnal ranní a večerní mráz. Očekává se nadprůměrná kvalita speciálních sladkých nápojů, bude ho ovšem letos málo.