Ptačí chřipka se po třech letech opět objevila v České republice

Infikovaný chov čítal 12 slepic, z nichž šest uhynulo v průběhu dvou dní, a tři kachny. Státní veterinární správa (SVS) po hlášení chovatele okamžitě zahájila svá šetření a zavedla předběžná opatření. Uhynulé kusy putovaly na vyšetření do Státního veterinárního ústavu Praha. Výsledky u každého z nich prokázaly vysoce patogenní ptačí chřipku.

„Ihned po potvrzení nákazy jsme přijali nutná opatření, na místo vyrazili pracovníci Státní veterinární správy a její ústřední ředitel se vrací ze zahraniční pracovní cesty. S kolegy na Ministerstvu jsme připraveni pomoci zasaženým chovatelům s odškodněním, které jim ze zákona náleží. Nejdůležitější ale nyní je, aby se zamezilo dalšímu šíření nákazy, chovatelé by měli z preventivních důvodů zabránit kontaktu volně žijících a domácích ptáků,“ prohlásil ministr zemědělství Miroslav Toman.

Vyjádření k situaci poskytl i ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád, který doplnil: „SVS v souladu s platnou legislativou přijala s okamžitou platností opatření k zamezení dalšího šíření nákazy. Zbývající drůbež v chovu bude utracena, kolem ohniska bude vymezeno tříkilometrové ochranné pásmo a pásmo dozoru o poloměru deseti kilometrů a v nich vyhlášena mimořádná veterinární opatření.“ Mimořádná veterinární opatření spočívají v omezení pohybu drůbeže do a z pásem, provádění soupisů chovů drůbeže a zákazu výstav/burz drůbeže a ptactva, jež spadají do rizikových skupin s ohledem na šíření nákazy.

Ptačí chřipka představuje nebezpečnou virovou nákazu kura domácího, krůt, vodní drůbeže, holubů, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva. Přenos na člověka nebyl doposud prokázán. Viry této nemoci jsou běžné u volně žijících ptáků a přenáší se především trusem. Jedná-li se o vysoce patogenní typy, způsobují u ptactva velkou nemocnost a značné úhyny. Pro chovy drůbeže mají navíc významné negativní ekonomické dopady. Základním preventivním opatřením, pokud tato možnost existuje, je chov v uzavřených objektech. Mezi ta další patří např. minimalizace rizika kontaminace vody, krmiva a podestýlky trusem volně žijících ptáků, zabránění pohybu na vodních plochách či zasíťování výběhů. V případě jakéhokoliv podezření (zvýšený úhyn, náhlý pokles snášky, menší příjem krmiva) neváhejte a kontaktujte krajskou veterinární správu.