Loni jsme zažili nejnižší úrodu ovoce za posledních 100 let

Ovocnáři vyčíslili ztráty způsobené mrazy přibližně na 1,3 miliardy Kč. Stát a Evropská unie jim v rámci kompenzace nabídly 445 milionů. O podporu, kterou vyplácí Státní zemědělský intervenční fond (v termínu do 31. ledna 2025), se přihlásilo 539 pěstitelů. Nejvyšší částka, 341 milionů, by měla připadnout pěstitelům jabloní, u nichž došlo k nejrozsáhlejšímu poškození úrody.
Jablek se loni sklidilo 36 040 tun, což v porovnání s pětiletým průměrem představuje pokles o 68 %. Mj. se zde odráží také vykácení některých jabloňových sadů z minulých let. V roce 2023 byla úroda jablek více jak 100 tisíc tun a v roce 2022 přesáhla dokonce 138 tisíc tun.
Mrazy značně zasáhly i peckoviny. Sklizeň třešní oproti pětiletému průměru klesla o 83 % (na pouhých 254 tun), u višní to bylo o 72 % (na 132 tun) a u švestek o 60 % (na 3270 tun). Ztráty v desítkách % pocítilo také drobné ovoce – rybíz, ostružiny a maliny.
Nejmenší ztráty evidujeme u hrušek, kde se proti pětiletému průměru sklizeň snížila o 23 % (na 5603 tun). „U hrušní konečnou sklizeň pozitivně ovlivnil dostatek srážek a dlouhý teplý podzim. Hlavní produkční oblast hrušní byl loni Olomoucký kraj, kde se sklidily téměř dvě pětiny produkce,“ prohlásila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Petra Hrabčáková.
Jedinými druhy ovoce, u nichž došlo k meziročnímu nárůstu produkce, byly meruňky (a to hned o čtvrtinu, kdy sklizeň čítala 862 tun; pozn. pětiletý průměr se však pohybuje okolo 1400 tun) a broskve vypěstované na jižní Moravě (v tomto případě hovoříme o 38 %, kdy finální sklizeň činila 229 tun).
Mrazy se význačně promítly i do kvality ovoce. Negativně se odrazily na jeho velikosti a vzhledu. Mnohé se proto nedalo prodat jako konzumní a rovnou zamířilo k průmyslovému zpracování.