Ústavní soud pozastavil rozběh třetí a čtvrté vlny EET

V březnu 2018 bylo plánované zahájení třetí vlny elektronické evidence tržeb, do které se měli zapojit účetní, lékaři, taxislužby, právníci, pekaři, pojišťovnictví, autoservisy či prodejci na farmářských trzích. V poslední čtvrté etapě, která měla odstartovat v červnu, by přišli na řadu vybraní řemeslníci např. elektrikáři, kadeřnice, maséři, výrobci hraček, zpracovatelé dřeva nebo třeba kartářky. Ústavní soud je sám o sobě nepovažuje za protiústavní a zákon o EET jako takový nezrušil. Naopak podle něj dává smysl a pomáhá s účinným výběrem daní a narovnáním podnikatelského prostředí. Nicméně žádá o důkladnější zvážení dopadů třetí a čtvrté vlny a zároveň o vymezení výjimek přímo v zákoně a ne pouze v podobě vládních nařízení. Ministerstvo financí proto začne pracovat na novele zákona o EET a předpokládá, že k realizaci posledních dvou etap dojde někdy na začátku roku 2019.

Odsunutí povinnosti elektronické evidence tržeb se na jedné straně setkává s pozitivním ohlasem například u prodejců na trzích, kterým tak prozatím odpadá složitá administrativa. Na druhé straně změna nepotěšila obchodníky s registračními pokladnami, kteří tak přijdou o tržby, s nimiž již počítali. Spoluzakladatel SMS EET pan Josef Rafaj vysvětluje: „Zrušení přišlo krátce před začátkem další vlny EET, což je právě pro nás téměř likvidační. Odložení bude znamenat škody v řádech milionů korun.“

Soud také schválil návrh na zrušení zákonu o EET pro platby kartou na internetu s účinností od března 2018. Tržby z bezhotovostních transakcí lze bezproblémově doložit a není tedy třeba jejich evidence skrze elektronickou evidenci tržeb. „Po zadání metody platební karta už se ta platba nebude posílat na finanční správu,“ objasnil jednatel společnosti Kasa Fik pan David Obhlídal.

Poslední velká změna se týká údajů přímo na účtenkách. Nově na nich povinně nemusí být zveřejněno daňové identifikační číslo. Pokud se jedná o soukromou podnikající fyzickou osobu, je tvořeno jejím rodným číslem. Kritici toto považovali příliš velký zásah do soukromí, a přestože jej lze v různých databázích dohledat, díky účtenkám tento osobní údaj „bije do očí“.

Jako zajímavost lze uvést, že pět z patnácti ústavních soudců dokonce navrhovalo úplné zrušení zákona o evidenci elektronických tržeb. Argumentovali především tím, že daňová disciplína není vždy tou nejvyšší prioritou. „Někdy by zájem na ní měl poněkud ustoupit tomu, aby byla zachována silná vrstva aktivních, tvořivých, sebevědomých a odvážných lidí, kteří v podnikání riskují svou existenci, místo aby se nechali zaměstnat,“ říkají.