Zálohování PET láhví se odsouvá
Zálohový systém v současné době již funguje v Dánsku, Estonsku, Finsku, Chorvatsku, na Islandu, v Litvě, Německu, Nizozemsku, Norsku a Švédsku. Postupně ho zavádějí také Malta, Portugalsko, Slovensko a Turecko.
V Čechách v uplynulých dvou letech bylo uskutečněno několik průzkumů veřejného mínění zabývajících se názorem obyvatelstva ohledně zavedení zálohovaných PET lahví. Ve výsledku lze konstatovat, že k tomuto nápadu jsme byli poměrně otevření. Pro jsou často ti, kteří již nyní plasty třídí, bydlí ve městech a na nákupy jezdí autem. Vyloženě proti se stavěla jen malá část oslovených respondentů.
„Ministerstvo životního prostředí aktuálně neplánuje zavést zákonnou povinnost zálohování PET lahví a plechovek, protože by šlo o nekoncepční zásah do stávajícího systému třídění odpadů. Souběh povinného zálohování a dobrovolného třídění přináší řadu problémů, které by v důsledku mohly snížit celkovou míru třídění, což potvrzují zkušenosti ze zahraničí,“ uvedl referent MŽP Ondřej Charvát. Konkrétní příklad vidí v Německu. To pomocí systému vytřídí téměř 98% plastových lahví. Po jeho zavedení však nastal propad v třídění jiných plastových odpadů, a to o 11%. Soňa Jonášová, členka Institutu cirkulární ekonomiky a iniciativy Zálohujme, však poznamenala, že v tomto konkrétním případě (pozn. Německa) byl systém zaveden ve spěchu a postrádal dokonalou strukturu komunikace. „V cirkulární ekonomice totiž zdaleka nejde jen o třídění, ale o skutečné využívání materiálů a to se v Česku děje na velmi mizivé úrovni,“ dodala Jonášová.
Dalším problém by podle MŽP představovalo snížení příjmů obcí z obsahu žlutých kontejnerů, což by mohlo pro občany znamenat zvýšení poplatku za odpady. „Ze žlutých kontejnerů se vyjme komodita, která je ekonomicky nejatraktivnější a současně je jí v kontejnerech nejvíce. Zejména malým obchodníkům by pak vznikly náklady na uskladnění a převoz zálohovaných PET lahví a plechovek,“ vysvětlil Charvát.
Vůbec největší úskalí spočívá podle MŽP v tom, že zálohovaná PET lahev je pořád jen lahev na jedno použití a nedá se využít opakovaně. Jako argument mu slouží také analýza Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), která zálohování označila za zbytečné a riskantní.
Do opozice se staví např. ekologická organizace Greenpeace. O možných přínosech za ni pohovořil Jan Freidinger: „Zálohy na PET lahve mají několik zřejmých výhod. Zamezí tzv. litteringu, tedy pohozeným plechovkám a petkám v parcích, lese, u silnic. Podle studií VŠCHT a Eunomia se zálohy vyplatí z ekologického i ekonomického hlediska. Náklady platí výrobce, ne obce, ne prodejci, ne spotřebitelé. Zálohy zaručí dostatek recyklovaného plastu s čistotou použitelnou v potravinářství, ve žlutých popelnicích může dojít k jejich kontaminaci.“ Upozorňuje, že Česko se zavázalo do roku 2027 zpětně sesbírat k recyklaci 90% plastových nápojových obalů. Do roku 2025 by pak měly obsahovat 25% recyklátu. „Zatím nikde jinde nefunguje jiný než zálohovaný systém, který by tato čísla dokázal splnit,“ dodal.