Svár kvůli ochranné značce pro kebab

Před několika měsíci podala mezinárodní federace výrobců döner kebabů Udofed (pozn. sídlící v Istanbulu) žádost o registraci, aby získala ochranu autentické podoby svého ikonického pokrmu. Koncem července však z Berlína přišla oficiální námitka. Německo tak dalo jasně najevo, že nesouhlasí s nastolením „jediného správného způsobu“ přípravy kebabu napříč EU.

„Každý by měl mít možnost rozhodnout, jak döner kebab připravit a sníst. Nepotřebujeme direktivy z Ankary,“ sdělil svůj striktní postoj německý ministr zemědělství Cem Özdemir, který sám má turecké kořeny. Ministerstvo prohlásilo, že návrh Turecka obsahuje nejasnosti, jež by mohly zásadně ovlivnit gastronomický sektor v Německu.

Nyní se čeká na vyjádření Evropské komise (EK). Ta se bude námitkou Německa zabývat a pokud ji shledá opodstatněnou, začne šestiměsíční dialog mezi oběma stranami, jehož hlavním cílem bude najít kompromis. Když k dohodě nedojde, konečný verdikt bude v rukou EK.

Schválení turecké žádosti by znamenalo, že příprava a servírování döner kebabu by musely probíhat přesně podle registrovaných postupů. Označení „zaručená tradiční specialita“ má představovat ochranu pokrmů, které jsou vyráběny dle jedné receptury minimálně 30 let (pozn. u nás se jím pyšní třeba pražská šunka či spišské párky). V případě, že by došlo k porušení daných pravidel, hrozila by pokuta za zneužití chráněného názvu.

Německo patří k největším konzumentům döner kebabu v EU. V roce 2022 se zde prodalo přes 600 milionů porcí tohoto pokrmu. Provozovatelé restaurací a stánků s kebaby v Německu se udělení ochranné známky brání, neboť vyvinuly vlastní alternativy tohoto jídla. Například v Turecku se k výrobě kebabu používá hovězí, skopové nebo kuřecí maso, kdežto v Německu je běžnou praxí také přídavek telecího, a to pro svou jemnou chuť.

Rozepře kolem döner kebabu otevírá debatu ohledně pravidel ochrany kulinářských tradic v globálním prostředí, kde se hranice chutí a receptur čím dál více ztenčují.