Značení místa původu potravin
Problematika se týká celé řady potravin, jež mají na etiketě klamavý odkaz namísto skutečného místa původu. Jedná se o případy, kdy označení potraviny budí dojem, že se vztahuje k určitému geografickému místu, přičemž tam reálně vyráběna není a na potravině, případně etiketě, zároveň skutečné místo původu chybí. Takovéto případy jednoznačně uvádí spotřebitele v omyl ohledně skutečného místa původu potravin, čímž dochází k rozporu s platnými právními předpisy.
Pojďme si objasnit základní pojmy. Jako „země původu“ je brána země, kde byla potravina vyrobena. Jestliže se výroba uskutečnila na území vícero zemí, považuje se za zemi původu ta, kde došlo k poslednímu podstatnému zpracování potraviny. Výrazem „místo provenience“ se označuje místo, o němž je uvedeno, že z něj potravina pochází, a které není „zemí původu“ dle výše popsané definice. Místem provenience může být např. město, region, atp.
Lze konstatovat, že země původu a místo provenience patří mezi dobrovolně uváděné údaje na potravinách, pokud v důsledku absence této informace nedochází ke klamání spotřebitele. U několika kategorií potravin však existuje výjimka a informace ohledně země původu je povinná, a to u masa, čerstvého ovoce a zeleniny, vajec, vína, panenských olejů, medu a lovných oblastí u ryb.
Zvláštním případem jsou potraviny, na nichž je uvedena země původu nebo místo provenience potraviny a nejedná se o stejnou zemi či místo, z nichž pochází primární složka potraviny (pozn. v praxi se jedná o složku, která tvoří více než 50 % potraviny nebo pro ni má zásadní význam). V této situaci musí být na potravině uvedena také země původu či místo provenience dané primární složky, nebo informace o tom, že se země původu nebo místo provenience primární složky liší od země původu či místa provenience potraviny. Není-li však uvedena země původu nebo místo provenience, neuvádí se ani původ primární složky.
Ministerstvo zemědělství má určité indicie, že takto klamavé značení v tržní síti existuje, zejména v sektoru piva. Nicméně pochybení se dozajista najde i v ostatních kategorií potravin. Apeluje tedy na výrobce, aby ve svém vlastním zájmu uvedli vše do souladu s platnými právními požadavky.